Tomáš se narodil 15.5.1986 v Třinci. Dříve se věnoval vrcholovému sportu, dne 26.9.2012 dostudoval herectví na pražské DAMU (získal titul MgA. - magistr umění) a především hraje na kytaru a skvěle zpívá. Jeho předností je především to, že si umí sám napsat chytlavou melodii, zajímavý text a výslednou píseň dokáže také precizně interpretovat.

Všechny výše uvedené a ještě mnohé další přednosti v sobě spojuje talentovaný Tomáš. Díky rodičům, velkým hudebním nadšencům, vyrůstal v prostředí festivalů a koncertů. Mezi své největší oblíbence řadí Jaromíra Nohacu a Karla Kryla. Ve své tvorbě navazuje na českou hudební tradici, kterou obohacuje o moderní přístup, mladistvou lehkost, vtip a nadhled. Přitom ještě nedávno se jeho jméno objevovalo především ve spojitosti se sportem. V roce 2002 si dokonce jako člen vítězného družstva odvezl zlatou medaili z dorosteneckého mistrovství Evropy v moderním pětiboji. 

Kvůli sportu také v brzkém věku musel vyměnit rodný Třinec za Prahu, kde ho však brzy začal vábit svět umění. „Bylo mi patnáct šestnáct a najednou jsem byl odříznutej od celýho svýho dosavadního života. Potřeboval jsem všechen ten stesk a trápení ze sebe nějak dostat. Pravě tehdy jsem se začal čím dal častěji obracet ke kytaře. Písničky jsem si doma skládal už předtím, ale až tehdy se ve mě objevila touha prezentovat je taky veřejně,“ vypráví Tomáš o začátcích.

První příležitost zahrát si živě získal v baru jednoho svého kamaráda. „Zpočátku jsem vytvářel takovou živou hudební kulisu při obědech a večeřích,“ vypráví s úsměvem, „probíhalo to tak, že jsem si na místě vymýšlel písničky ve svahilštině a patřičně procítěně je předkládal stolovníkům. A oni na to postupně začali reagovat. Nejvtipnější bylo, když za mnou přišel jeden seriózně vypadající pán, poklepal mi na rameno a pochválil mě, že mám fakt povedený texty.“ 

Mezi návštěvníky baru si Tomáš postupně získal první fanoušky, kteří začali chodit víc za jeho muzikou. „Díky tomu jsem získal možnost zahrát si jednou týdně takříkajíc sám za sebe. Což mě taky donutilo začít psát víc písniček se skutečnými texty,“ směje se Tomáš a s nadsázkou dodává: „Většinou píšu, jak jsem zamilovanej a jak je všechno kolem k ničemu.“ Důležité je však to, že jsou jeho texty autentické, uvěřitelné a navíc hravé. Nejednu fanynku/fanouška jeho texty zaujmou. 

Při natáčení první desky: „Hodně jsme se snažili zachytit atmosféru těch úplně prvních demáčů, který jsem si natáčel doma na koleni. Technicky dokonalý a vyumělkovaný nahrávky, kdy se výsledná písnička sestříhá z tisíce stop, mě nebaví. Pak se vytrácí veškerej prožitek. Líbí se mi jednoduchost, takže jsme nahrávali vždycky na jeden zátah a do písniček už pak zbytečně nezasahovali. Do některých skladeb jsme natočili další kytary, basu nebo bicí, ale stále jsme se snažili zachovat ten písničkářskej ráz.“ 

Na desce se podíleli muzikanti, jako například Petr Vavřík, baskytarista kapely Buty, nebo Jiří Kučerovský, kytarista a zpěvák respektované brněnské kytarovky Animé. Za výsledek si však zodpovídal především Tomáš sám. „O skladbách jsme hodně diskutovali. Rád se nechám poučit, ale nakonec je ta deska především moje vizitka, takže o výsledku si chci rozhodovat sám. To samozřejmě neznamená, že bych měl potřebu na sebe ukazovat prstem a všechny upozorňovat na to, že jsem to celý napsal sám, ale záleží mi na tom, aby byly ty písničky ze mě.“